Politici města zneužili radniční magazín ve prospěch svých politických zájmů a nepravdivě a manipulativně informovali občany s cílem poškodit svého politického konkurenta a kritika poměrů na zlínské radnici.
Vážení spoluobčané,
v loňském roce jste mohli zaznamenat z různých médií, speciálně Magazín Zlín č. 8 / 2018, který na straně 20. zveřejnil pomlouvačný článek, ve kterém se mimo jiné píše:
„V souvislosti s hospodařením BDP (Bytové družstvo Podlesí) podalo město Zlín trestní oznámení, jehož obsahem je podezření na manipulaci s finančními prostředky ve výši desítek miliónů korun a dalších záležitostí týkajících se vedení účetnictví bytového družstva, které Pavel Sekula dle svých slov „rekonstruoval“. Podle rady města se v rámci vedení účetnictví Bytového družstva Podlesí činí nejen nestandardní, ale i nezákonné kroky. „V rámci hospodaření družstva je městu opakovaně způsobována škoda“, upozornil náměstek primátora Jiří Korec, v jehož kompetenci je řešení otázky BDP“. Konec citace.
V souvislosti s předvolební kampaní a zároveň s celou předcházející kampaní, jejímž smyslem bylo očernit moje jméno (ale bohužel také dobré jméno BD) sice chápu tento politický krok rady města, ale je s podivem, že o odložení trestního oznámení se tatáž rada, nebo rada nová, informovat již nenamáhala. Vzhledem k tomu, že vznesené podezření ze spáchání trestného činu se dotýká také členů BD, a také dobrého jména BD, dovolím si z usnesení policie krátce citovat.
Je mi líto, že jste museli být svědky takovéto špinavosti, která jistě v některých z Vás zanechala určitou míru podezření, že jsme já, nebo představenstvo BD, nejednali s řádnou péčí a snahou ochránit majetek členů BD. Za zajímavost snad ještě stojí fakt, že přestože má město dostatečný počet erudovaných právníků, nechalo za úplatu zpracovat trestní oznámení právníky z právní firmy Fiala, Tejkal a partneři z Brna, a zcela zbytečně tak utratili částku 18. 200,- Kč bez DPH z rozpočtu města. Zbytečně proto, že se jednalo pouze a jen o politický kalkul, jelikož po formální stránce je celá věc řešena v rámci obchodního sporu u obecných soudů, což bylo radě města samozřejmě dobře známo.
"U S N E S E N Í PČR
Zlín 31. října 2018
Podle ustanovení § 159a odst. 1 trestního řádu o d k l á d á m trestní věc podezření ze spáchání přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § § 254 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit: Pavel SEKULA,nar. ......
......Vzhledem k výše uvedenému policejní orgán učinil závěr, že Pavel Sekula svým jednáním nenaplnil znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu dle § 209 trestního zákoníku, neboť nebyly naplněny znaku objektivní ani subjektivní stránky skutkové podstaty tohoto trestného činu. Stejně tak lze učinit závěr, že v tomto případě nebyly naplněny znaky skutkové podstaty trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku ve smyslu ustanovení § 221 trestního zákoníku, kteréžto podezření oznamovatel bez bližšího upřesnění k obsahu oznámení uvádí v záhlaví svého oznámení, z čehož policejní orgán vyvozuje, že se vztahuje k této části jeho oznámení......
........Způsob, jakým Pavel Sekula v tomto případě účtuje je sice nestandardní, ale možný a přípustný, jak vyplývá mimo jiné z výše zmíněného odborného vyjádření........
.........Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, které byly hodnoceny v souladu s ustanovením § 2odst. 6 trestního řádu jednotlivě i v souhrnu a k samotnému charakteru věci, nebylo za dané důkazní situace zjištěno a prokázáno, že by se podezřelý Pavel Sekula svým jednáním dopustil trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 trestního zákoníku, trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku, trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 221 odst. 1 trestního zákoníku.
Jelikož ve věci nebylo zjištěno ani naplnění znaků skutkové podstaty jiného trestného činu, přestupku, nebo jiného správního deliktu, je vydání usnesení o odložení věci dle ustanovení § 159a odst. 1 tr. řádu plně odůvodněno."
Podávám toto usnesení jako důkaz, že politici města Zlína, především členové Rady SMZ v čele s tehdejším primátorem panem Adámkem (STAN) a tehdejším náměstkem primátora, dnešním primátorem panem Korcem (ANO) zneužili radniční tisk pro své politické cíle prostřednictvím výše uvedeného článku, který mimo nepravdivé obvinění mé osoby z trestné činnosti obsahoval další lži a pomluvy.
Účelem jejich podlého a nízkými pohnutkami vedeného jednání bylo pošpinit moji pověst a snížit moji vážnost a důstojnost před volbami do zastupitelstva města Zlína v říjnu 2018.
Dalším účelem pak bylo mstít se mi za to, že jsem tvrdě a důrazně (ale přitom zároveň pravdivě) kritizoval jejich jednání a jednání politických stran, kterými byli tito politici reprezentanti ve věci VaK Zlín a provozovatele jeho vodohospodářské infrastruktury, francouzského nadnárodního koncerneu VEOLIA.
Pavel Sekula
Předseda BD Podlesí, Předseda Spolku Aliance Voda Zlínsku, nezávislý zastupitel zvolený na kandidátce SPD
Celý text usnesení Policie ČR
PCR15ETRfo35551880
P O L I C I E Č E S K É R E P U B L I K Y
Krajské ředitelství policie Z línského kraje
Územní odbor Zlín
Oddělení hospodářské kriminality
Nám. T. G. M. 3218, 760 01 Zlín
Č. j. KRPZ-76691-25/TČ-2018-150581 Zlín 31. října 2018
Počet stran: 7
U S N E S E N Í
Podle ustanovení § 159a odst. 1 trestního řádu o d k l á d á m trestní věc podezření ze spáchání
přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § § 254 odst. 1 trestního zákoníku,
kterého se měl dopustit:
Pavel SEKULA,
nar. xxxxxxxx
tím, že
jako osoba jednající za společnost Bytové družstvo Podlesí, IČO: 26295563, provedl v roce 2015 v
účetnictví uvedeného družstva bez potřebných podkladů a důvodů změny, spočívající ve snížení
účetní hodnoty staveb ve vlastnictví družstva ze 127 803 105,88,- Kč na konečný zůstatek
85 178 700,33,- Kč, přičemž rozdíl ve výši 39 379 638,67,- Kč, mezi pořizovací cenou domů
a tímto zůstatkem, poté zaúčtoval na zvláštní účet, kde je veden jako půjčka pro Statutární město
Zlín, čímž ohrozil majetková práva Statutárního města Zlín, přičemž splacení takto vytvořeného
závazku doposud nebylo vůči Statutárnímu městu Zlín ze strany Bytového družstva Podlesí
uplatněno.
neboť ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak.
O d ů v o d n ě n í
Oznámení o podezření ze spáchání trestného činu bylo podáno cestou Okresního státního
zastupitelství ve Zlíně, přičemž oznamovatelem je Statutární město Zlín, IČ: 00283924, se sídlem
NÁMĚSTÍ MÍRU 12, 760 01 ZLÍN.
Oznámená věc byla prověřována postupem podle § 158 odst. 3 trestního řádu pro podezření ze
spáchání trestného činu tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení, s cílem zjištění
skutkového stavu o kterém by nebyly důvodné pochybnosti, a to v rozsahu nezbytném
pro rozhodnutí ve věci. Toto prověřování bylo nejprve vedeno proti neznámému pachateli.
Z následně zjištěných skutečností vyplynulo, že v předmětnou dobu za Bytové Družstvo Podlesí
jednal předseda představenstva Pavel Sekula, který byl nadále v rámci tohoto prověřování veden
jako podezřelý.
Oznámení je možno rozdělit na dvě části, které se samostatně týkají podezření ze spáchání
trestného činu, a to na okolnosti ohledně splácení půjček, které Statutární město Zlín (dále jen
Město) poskytlo Bytovému družstvu Podlesí (dále jen Družstvo), a na okolnosti ohledně snížení
hodnoty staveb v účetnictví Družstva.
2. strana
Usnesení o odložení podle §159a odst. 1 tr. ř.
Z písemností, doložených k oznámení, vyplývá, že dne 19. 8. 2002 byla mezi Městem a Družstvem
uzavřena Smlouva o sdružení za účelem stavby šesti bytových domů. K tomuto účelu obě smluvní
strany sdružily finanční prostředky, pozemky a dokumentaci, v předem odsouhlasených
hodnotách. Město poskytlo Družstvu dvě půjčky na splacení svého vkladu do sdružení.
Splácení těchto půjček ze strany Družstva probíhalo, jak je uvedeno v oznámení, řádně až do 25.
6. 2014. Dne 23. 7. 2014 byla Městu ze strany Družstva, za které jednal předseda představenstva
Pavel Sekula, doručena Výzva k úhradě nákladů vynaložených při správě společných nemovitostí,
ve které Družstvo konstatovalo, že
- považuje za neplatné obě Smlouvy o sdružení
- považuje za neplatnou Dohodu spoluvlastníků
- při hospodaření s Bytovými domy vynaložilo v roce 2011 celkem částku 1 845 366,58,- Kč
- při hospodaření s Bytovými domy vynaložilo v roce 2012 celkem částku 1 940 376,40,- Kč
- při hospodaření s Bytovými domy vynaložilo v roce 2013 celkem částku 1 831 015,65,- Kč
- Město je povinno podílet se na výdajích a nákladech spojených s byty a s hospodařením
Bytových domů v míře odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu
- na základě uvedených skutečností je Město povinno uhradit Družstvu na vynaložených
nákladech za období roku 2011 částku ve výši 338 296,80,- Kč, za období roku 2012 částku ve
výši 388 080,90,- Kč, za období roku 2013 částku ve výši 322 622,87,- Kč.
Dále v této výzvě Družstvo vyzvalo Město k úhradě částky 1 049 000,57,- Kč, která měla
představovat doplatek nákladů za roky 2011, 2012 a 2013. Tyto náklady byly dále blíže
specifikovány.
Dne 28. 7. 2014 bylo Městu ze strany Družstva doručeno Oznámení o prohlášení zápočtu
pohledávek ze dne 26. 7. 2014. V tomto oznámení Družstva je uvedeno, že Družstvo dluží Městu
po splatnosti částku v celkové výši 245 318,- Kč, což představuje splátku ve výši 114 374,- Kč za
měsíc červenec 2014 splatnou dne 25. 7. 2014 na úhradu dle Smlouvy o půjčce ze dne 7. 10.
2002 a splátku ve výši 130 944,- Kč splatnou dne 25. 7. 2014 na úhradu dle Smlouvy o půjčce ze
dne 22. 9. 2003. Dále dle tohoto oznámení Město dluží Družstvu částku ve výši 1 049 000,57,- Kč,
která vznikla z titulu bezdůvodného obohacení, jako neuhrazený podíl na nákladech spojených se
správou nemovitostí. Družstvo tyto vzájemné pohledávky započítává.
Město reagovalo přípisem, že celkovou výši nákladů, které Družstvo uplatňuje jako úhradu nákladů
vynaložených při správě společných nemovitostí neuznává a rozporuje a namítá, že zápočet je
neplatný.
Oznamovatel (Město) k této části oznámení závěrem uvádí, že se jej Družstvo snaží uvést v omyl
generováním pohledávek bez právního základu a oznamovateli tak vzniká finanční újma.
Tyto skutečnosti tak byly policejním orgánem posuzovány se zřetelem na to, zda nedošlo ke
spáchání trestného činu podvodu.
Policejním orgánem byl dle § 158 odst. 6 tr. ř. vyslechnut předseda představenstva Družstva Pavel
Sekula, který k této části oznámení uvedl, že Družstvo a Město spolu uzavřeli smlouvy o půjčkách.
V době uzavření těchto smluv vystupovali na obou smluvních stranách, tedy jak za Město, tak za
Družstvo zástupci Města Zlína. Dá se tak říci, že Město, prostřednictvím těchto svých zástupců
v Družstvu, tak uzavíralo smlouvy samo se sebou. Neplatnost těchto smluv je v současné době
namítána v soudním řízení, které je mezi Městem a Družstvem vedeno.
K tomu, že ode dne 25. 6. 2014, přestaly být ze strany Družstva řádně (dle oznamovatele)
spláceny půjčky Městu, uvádí, že již před tímto termínem vymáhali po Městu jeho podíl na
nákladech, tak jak vyplývá z dohody podílových vlastníků o hospodaření se společnou věcí a
z každoročního vyúčtování nákladů a výnosů, neboli hospodářského výsledku při hospodaření se
3. strana
Usnesení o odložení podle §159a odst. 1 tr. ř.
společnou věcí. Je tedy skutečností, že půjčky byly po určitou dobu nějakou formou spláceny a že
od určité doby Družstvo část splátek jednostranně započetlo za vzájemnou pohledávku, která byla
Městu známa od roku 2007. Přesto Město nejdříve vyzývali k úhradě pohledávky Družstva. Město
na tyto výzvy reagovalo nesouhlasným stanoviskem, tedy že nezaplatí, proto provedli jednostranný
zápočet, který Město neuznalo a celá věc se nyní řeší v civilním soudním řízení na návrh Města.
Pavel Sekula uvádí, že jeho základní výhrada k těmto půjčkám je taková, že za finanční prostředky
z této půjčky byl pořízen majetek Města, nikoliv Družstva, když přitom tuto půjčku splácejí pouze
členové tohoto Družstva, a to včetně úroků. Vzhledem k tomu, že existuje pravomocné rozhodnutí
Krajského soudu v Brně, které v rozhodnutí říká, že všechny příjmy a všechny výdaje Družstva
jsou příjmy a výdaji při hospodaření se společnou věcí, je tedy evidentní, že výdaje související
s touto půjčkou, tedy úroky, je potřeba dělit dle ujednání dohody spoluvlastníků o hospodaření se
společnou věcí v poměru 51 % Město a 49 % Družstvo. Dle názoru Pavla Sekuly není pravda, že
by Město platilo úroky samo sobě, ale pouze výše uvedeným způsobem kompenzuje Družstvu
náklady půjčky, kterou Družstvo nespotřebovalo.
Právní zástupkyně Pavla Sekuly následně ke spisu, mimo jiné, doložila kopii Žaloby s návrhem na
vydání rozhodčího nálezu a návrhem na jmenování rozhodce, podané k Rozhodčímu soudu při
Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky v Praze, ve které
Družstvo vystupuje jako žalobce a Město jako žalovaný. V této žalobě žalobce žádá o jmenování
rozhodce a navrhuje, aby rozhodce vydal rozhodčí nález, kterým určí, že Smlouva o sdružení ze
dne 19. 8. 2002 je neplatná, že Smlouva o sdružení ze dne 31. 10. 2002 je neplatná.
Dále doložila kopii odvolání (ze dne 25. 1. 2018) žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve
Zlíně ze dne 21. 12. 2017, č. j. 38 C 245/2017-298, který rozhodoval ve věci sporu mezi žalobcem,
kterým je Město a žalovaným, kterým je Družstvo, mimo jiné o platnosti předmětného započtení
vzájemných pohledávek ze strany Družstva.
V rámci prověřování byl dále k věci policejním orgánem dle § 158 odst. 6 tr. ř. vyslechnut Petr
Konečný, který uvedl, že v Družstvu působí jako místopředseda představenstva, a to asi od
roku 2005. Je zároveň členem Družstva od samého počátku. Je mu známo, že mezi Družstvem
a městem Zlín, jako spoluvlastníkem Družstva, jsou nějaké nevyřešené majetkové spory. Již asi 15
let se pokoušejí o narovnání spoluvlastnických podílů dle skutečně vložených finančních
prostředků do Družstva se zastupiteli Města. V současné době je předsedou Pavel Sekula, který
vede také účetnictví Družstva, a za toto Družstvo také doposud vystupuje navenek při jednání
s úřady. Na jednom z posledních představenstvech se usnesli, že dále bude s Městem jednat za
Družstvo jiná osoba, ne Pavel Sekula, aby vyloučili osobní averze zástupců Města vůči jeho
osobě.
Ze skutečností, které jsou mu známy, usuzuje, že kroky, které podnikl ve věci Pavel Sekula jsou
správné. Uvádí, že není účetní a nemůže tak mít na věc odborný názor, může pouze uvést, že
změny, které Pavel Sekula provedl v účetnictví byly předneseny na představenstvu a že je také
potvrzovaly vyjádření auditora, které zde byly taktéž předloženy. Družstvo má s městem
dlouhodobé spory ohledně vzájemných spoluvlastnických podílů. Zástupci Družstva mají zájem,
aby se po 20-ti letech vzájemné podíly narovnaly podle skutečně vložených finančních prostředků
do Družstva. Dle jeho názoru, jsou kroky, které provádí Pavel Sekula, vedeny snahou o oprávněné
narovnání těchto vzájemných vztahů. Členská schůze Družstva schvaluje hospodaření a účetní
závěrku Družstva každý rok, taktéž kontrolní komise Družstva se k této závěrce vyjadřuje.
Trestného činu podvodu ve smyslu ustanovení § 209 trestního zákoníku, se dopustí ten, kdo sebe
nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné
skutečnosti a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.
K tomu, aby mohl být skutek posouzen jako trestný čin je potřeba, aby byly naplněny všechny
znaky trestného činu, tak, jak je uvádí trestní zákoník.
4. strana
Usnesení o odložení podle §159a odst. 1 tr. ř.
Pod pojmem "uvedení někoho v omyl", rozumíme takové jednání, kterým pachatel úmyslně vytvoří
rozpor mezi představou a skutečností u osoby, kterou v tento omyl uvádí. Předpokladem je však
také "schopnost být klamán". Je tedy nutno, aby osoba, která má být uvedena v omyl neznala
všechny okolnosti a skutečný stav, a mohl tak být u ní tento rozpor vyvolán.
Policejní orgán, na základě skutečností zjištěných z oznámení, z doložených písemností, z podání
vysvětlení osob, z posouzení vzájemných souvislostí všech těchto skutečností, dospěl ke zjištění,
že mezi Městem a Družstvem je právní vztah, který je však provázen rozpory mezi oběma
subjekty. V tomto právním vztahu vystupují Město a Družstvo jako nositelé subjektivních práv
a povinností. Tato práva a povinnosti jsou však rozporně vykládány a také v konečném důsledku
napadány v soudních sporech.
Kroky, které v rámci splácení půjček ze strany Družstva Městu, a s tím související snahou započíst
vzájemné pohledávky, jejichž existenci odůvodňuje, činí předseda představenstva Družstva Pavel
Sekula, posuzuje policejní orgán jako jeho výklad těchto subjektivních práv a povinností v právním
vztahu s Městem. Posouzení toho, zda je tento jeho výklad správný a odůvodněný však nepřísluší
policejnímu orgánu. K řešení této otázky je příslušný soud v civilním řízení. Z pohledu trestního je
možno v těchto souvislostech konstatovat, že jednání Pavla Sekuly není vedeno úmyslem vyvolat
u Města rozpor jeho představ se skutečností a na základě toho sebe nebo jiného obohatit. Takový
úmysl není možno u Pavla Sekuly ani předpokládat, neboť vyvolání takového omylu není možné
také z důvodu, že Městu jsou známy všechny okolnosti jejich právního vztahu. Svým postupem tak
Pavel Sekula vyvolává civilněprávní spor.
Vzhledem k výše uvedenému policejní orgán učinil závěr, že Pavel Sekula svým jednáním
nenaplnil znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu dle § 209 trestního zákoníku, neboť
nebyly naplněny znaku objektivní ani subjektivní stránky skutkové podstaty tohoto trestného činu.
Stejně tak lze učinit závěr, že v tomto případě nebyly naplněny znaky skutkové podstaty trestného
činu porušení povinnosti při správě cizího majetku ve smyslu ustanovení § 221 trestního zákoníku,
kteréžto podezření oznamovatel bez bližšího upřesnění k obsahu oznámení uvádí v záhlaví svého
oznámení, z čehož policejní orgán vyvozuje, že se vztahuje k této části jeho oznámení.
Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou
nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím
jinému způsobí značnou škodu. Subjektem tohoto trestného činu může být, jako osoba jednající za
Družstvo jako předseda představenstva, Pavel Sekula, nebylo však zjištěno, a z ničeho nevyplývá,
naplnění objektivní stránky tohoto trestného činu, tedy znaků charakterizující jednání, neboť nelze
usoudit na to, že by Pavel Sekula ve vztahu k Družstvu porušil důležitou povinnost. Jak vyplývá
i z výpovědi místopředsedy představenstva Družstva Petra Konečného, učiněné kroky schvaluje
členská schůze Družstva a kontrolní komise, kteréžto orgány jsou o těchto krocích vyrozumívány
a nerozporují je.
V druhé části svého oznámení Město uvádí své podezření na spáchání trestného činu zkreslování
údajů o stavu hospodaření a jmění, k čemuž mimo jiné uvádí, že v účetnictví Družstva došlo
k neodůvodněnému snížení hodnoty staveb ze 127 803 105,88,- Kč na konečný zůstatek
85 178 700,33,- Kč. V souvislosti se snížením hodnoty staveb vznikl v účetnictví Družstva nový
účet č. 378 000, který je označen jako půjčka Městu, na němž je nově evidována pohledávka za
Městem ve výši 39 379 638,67,- Kč, aniž by k této pohledávce existoval jakýkoliv účetní doklad.
Ve vztahu k této části oznámení byla policejním orgánem za účelem upřesnění uváděných
skutečností kontaktována Mgr. Pavla Šafaříková, vedoucí právního oddělení Mag. města Zlín,
která ke skutečnostem, které jsou uvedeny v oznámení, a to v části týkající se snížení hodnoty
staveb, tak, jak jsou vedeny v účetnictví Bytového družstva Podlesí, uvedla, že toto snížení bylo ze
strany předsedy představenstva tohoto Družstva, který za něj vystupoval, Pavlem Sekulou,
vysvětleno tak, že celkové náklady družstva na výstavbu bytových domů byly 127 803 105,88,- Kč.
Ve smlouvě o sdružení, uzavřené mezi Statutárním městem Zlín a Bytovým družstvem Podlesí za
účelem výstavby bytových domů, jsou však vzájemné podíly vypořádány tak, že podíl o velikosti 51
5. strana
Usnesení o odložení podle §159a odst. 1 tr. ř.
% vlastní Statutární město Zlín a podíl o velikosti 49 % vlastní Družstvo. Tomuto 49 %-nímu podílu
tak údajně odpovídá hodnota staveb ve výši 85 178 700,33,- Kč, a proto byla jako taková
zanesena do účetnictví Družstva.
Dle Mgr. Pavly Šafaříkové je možnost, že Pavlem Sekulou uváděný rozdíl, ve výši 39 379 638,67,-
Kč bude po Statutárním městu Zlín ze strany Bytového družstva Podlesí vymáhán jako
pohledávka.
Mgr. Pavla Šafaříková uvedla, že vychází z vyjádření Pavla Sekuly, výpočty jednotlivých
uváděných částek a jejich procentní přepočty neprováděla, dále uvedla, že ze strany Bytového
družstva Podlesí do současné doby nebyla žádná takováto pohledávka vůči Statutárnímu městu
Zlín uplatněna.
Pavel Sekula k těmto skutečnostem při svém podání vysvětlení dle § 158 odst. 6 trestního řádu
uvedl, že v roce 2003, po kolaudaci domů ve společné výstavbě, byla, dle protokolu o závěrečném
vyúčtování stavby, do účetnictví Družstva zapsána hodnota podílu Družstva na hodnotě staveb ve
výši 127 000 000,- Kč. Je toho názoru, že tento zápis je nesprávný, protože celková hodnota
staveb je 192 000 000,- Kč (hodnota celkových nákladů na výstavbu), přičemž hodnota technické
infrastruktury se po výstavbě stala výlučným majetkem Města, tak se tedy celková hodnota staveb
ponížila o 19 000 000,- Kč, a tudíž hodnota staveb, které jsou ve spoluvlastnictví Družstva a Města
je 172 000 000,- Kč. Dle jeho názoru je tedy hodnota těchto staveb, která by odpovídala 49%-nímu
podílu Družstva 85 000 000,- Kč. Tuto změnu v hodnotě, která dle Pavla Sekuly odpovídá
skutečnosti, také na základě provedených inventur rozvahových účtů na konci roku 2015 zaúčtoval
v účetnictví Družstva. Zároveň s tímto ponížením hodnoty se, jak uvádí, musel v rámci zachování
stejné výše aktiv vypořádat s tím, že rozdíl cca 40 mil. Kč musel v aktivech ponechat, jediné
logické zdůvodnění odpovídající skutečnosti, které tak nakonec i zaúčtoval bylo, že Družstvu
vznikla v roce 2003 pohledávka za Městem v této výši, a takto to zaúčtoval.
Pavel Sekula při podání vysvětlení ke spisu doložil dokument Vysvětlení k výrokům auditora
k účetním závěrkám k 31. 12. 2014, k 31. 12. 2015, k 31. 12. 2016 a k 31. 12. 2017, který
vypracovala Gita Štolfová, auditorka. V tomto dokumentu je mimo jiné uvedeno: Položka C.II.1.5.4.
obsahuje pohledávku ve výši 41 949 000,- Kč. Je to pohledávka za podílovým spoluvlastníkem.
Hodnota pohledávky a její existence není potvrzena odběratelem. Pohledávka za podílovým
spoluvlastníkem je důsledkem dlouhodobých nevyřešených sporů mezi Statutárním městem Zlín
a Bytovým družstvem Podlesí. Nepotvrzená pohledávka není výsledkem nestandartních, či
nezákonných kroků při účtování účetních dokladů v účetní jednotce Bytové družstvo Podlesí, ale
souvisí s nevyřešenými spory mezi Statutárním městem Zlín a Bytovým družstvem Podlesí.
K posouzení skutečností ohledně změn provedených v účetnictví Družstva, tedy zda je takový
způsob vedení účetnictví, jak jej realizuje Pavel Sekula, v souladu s právními předpisy, zadal
policejní orgán vypracování odborného vyjádření osobě s odbornými znalostmi. Odborné vyjádření
vypracoval Ing. Vladimír Kokrda, daňový poradce č. 1070.
Dle tohoto odborného vyjádření text smluv o sdružení a jejich dodatků výslovně akceptuje
nepoměr mezi skutečnými vloženými finančními a majetkovými vklady a mezi spoluvlastnickými
podíly (51:49) na dokončeném majetku. Takto to bylo dohodnuto a pro případnou změnu musí být
souhlas obou účastníků. Oba účastníci ve svém účetnictví musí účtovat o skutečných pořizovacích
cenách (v tomto případě vkladu do sdružení), byť jejich podílové spoluvlastnictví na dokončené
nemovitosti neodpovídá tomuto poměru.
V tomto konkrétním případě k narovnání dojde po 20-ti letech po dokončení bytových domů, kdy
Město je povinno prodat svůj 51 %-ní podíl na nemovitostech Družstvu (eventuálně
družstevníkům) za cenu dohodnutou, od které se případně odečtou předem zaplacené částky
Družstvu. V tento moment pak dojde k zohlednění rozdílu mezi počátečními vklady jednotlivých
účastníků.
Klíčovým problémem tedy není rozpor mezi skutečnou hodnotou vkladů jednotlivých účastníků
a matematickým propočtem podle dohodnutého poměru (51:49), ze kterého vychází rozdíl, nýbrž
6. strana
Usnesení o odložení podle §159a odst. 1 tr. ř.
klíčovou otázkou bude stanovení ceny, ze které se bude vycházet v okamžiku prodeje 51 %
spoluvlastnického podílu Města.
V letech 2002 a 2003 bylo rozhodnuto oběma účastníky o uzavření smluv o sdružení, kde byly
stanoveny základní podmínky pro fungování sdružení, čerpání dotace i následného vypořádání
majetku. Forma sdružení byla účastníky dobrovolně zvolena, přestože sama o sobě zakládá
do budoucna problémy s vypořádáním společného majetku, což se i v tomto případě potvrdilo.
Ostatně majetkové spory mezi účastníky sdružení jsou velmi časté, a proto se tato forma
pro dlouhodobé projekty nedoporučuje.
Přesto oba účastníci vyjádřili podpisem Smluv o sdružení souhlas a vůli společný projekt výstavby
bytových domů realizovat. Tím, jak se blíží termín, kdy má dojít k ukončení činnosti sdružení
a vypořádání majetku dosaženého společnou činností, vyvstávají problémy založené již
v počátcích spolupráce.
Zvolený postup Družstva je sice nestandardní, nicméně lze jej použít. Ovšem bez souhlasu
druhého účastníka je předčasný a může vést, v případě nesouhlasu, v budoucnu ke komplikacím
v účetnictví i ekonomice Družstva (např. odpis pohledávky do nákladů). Celá účetní transakce
spíše vyznívá jako příprava výhodnější pozice při pravděpodobně hrozícím soudním sporu dvou
účastníků sdružení před blížícím se termínem pro vypořádání majetku ve spoluvlastnictví.
Trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 trestního zákoníku se
dopustí ten, kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu
hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen, kdo v takových
účetních knihách, zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje,
nebo kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady změní, zničí, poškodí, učiní
neupotřebitelnými nebo zatají, a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření
daně.
Vzhledem k oznámeným skutečnostem bylo prověřováno, zda nedošlo k naplnění skutkové
podstaty, jejíž znaky jsou uvedeny ve druhé alinee uvedeného znění § 254.
Policejní orgán hodnotil všechny zjištěné skutečnosti jak samostatně, tak ve vzájemných
souvislostech, přičemž stěžejním podkladem pro vydání rozhodnutí byl závěr výše uvedeného
odborného vyjádření.
Policejní orgán dospěl k závěru, že v tomto případě nebyly naplněny znaky skutkové podstaty
trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 trestního zákoníku,
neboť nebyla naplněna objektivní, ani subjektivní stránka tohoto trestného činu, neboť nelze
konstatovat, že Pavel Sekula úmyslně uvádí v účetnictví Družstva nepravdivé nebo hrubě
zkreslené údaje. K takovému stavu by docházelo, kdyby Pavel Sekula úmyslně vedl v účetnictví
údaje, které nelze naprosto žádným způsobem nijak doložit, které by žádným způsobem
nevyplývaly ze skutečnosti, a to s cílem toto účetnictví takto vědomě pozměnit.
Způsob, jakým Pavel Sekula v tomto případě účtuje je sice nestandartní, ale možný a přípustný,
jak vyplývá mimo jiné z výše zmíněného odborného vyjádření.
Policejní orgán si je vědom toho, že tak sice vzniká rozpor mezi účastníky sdružení, tedy Městem
a Družstvem, ale nezbývá mu, než případné řešení tohoto sporu odkázat na civilní řízení.
Ve vztahu k prověřované věci a ke zjištěným skutečnostem je zde na místě uvést, že dle § 12 odst.
2 trestního zákoníku lze trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené
uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti
podle jiného právního předpisu.
Jinými slovy, užití trestního práva je třeba považovat za ultimo ratio, tedy poslední možnost, krajní
prostředek, který má význam především celospolečenský, tj. z hlediska ochrany základních
společenských hodnot. V zásadě však nemůže sloužit jako prostředek nahrazující ochranu práv
7. strana
Usnesení o odložení podle §159a odst. 1 tr. ř.
a právních zájmů jednotlivce (fyzická osoba, právnická osoba), na němž je, aby střežil svá práva
a jimž má soudní moc poskytovat ochranu. Je však nepřijatelné, aby tuto ochranu aktivně přebíraly
orgány činné v trestním řízení, jejichž úkolem je ochrana především celospolečenských hodnot,
nikoliv přímo konkrétních subjektivních práv jednotlivce, které svou povahou spočívají ve sféře
civilněprávní. Je nepřípustné, aby prostředky trestního řízení sloužily k uspokojování subjektivních
práv soukromoprávní povahy, nejsou-li vedle toho splněny všechny předpoklady vzniku
trestněprávní odpovědnosti.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, které byly hodnoceny v souladu s ustanovením § 2
odst. 6 trestního řádu jednotlivě i v souhrnu a k samotnému charakteru věci, nebylo za dané
důkazní situace zjištěno a prokázáno, že by se podezřelý Pavel Sekula svým jednáním dopustil
trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 trestního
zákoníku, trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku, trestného činu porušení
povinnosti při správě cizího majetku podle § 221 odst. 1 trestního zákoníku
Jelikož ve věci nebylo zjištěno ani naplnění znaků skutkové podstaty jiného trestného činu,
přestupku, nebo jiného správního deliktu, je vydání usnesení o odložení věci dle ustanovení §
159a odst. 1 tr. řádu plně odůvodněno
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou je poškozený oprávněn podat do tří dnů od doručení
u policejního orgánu, který usnesení vydal. Stížnost má odkladný účinek.
por. Bc. xxxxxxxxxx
komisař
Bc. xxxxxxxxxxx
10.2018 14:18:52
Digitln podepsal:
Bc. xxxxxxxxxx
POLICIE ESK REPUBLIKY
D
