Bez dotací
Nájemné VaK Zlín, které platí VEOLIA za to, že "podniká" s majetkem VaK Zlín, je jediným podstatným příjmem VaK Zlín. Protože VaK Zlín v roce 2004 podepsal provozní smlouvu na dobu 30 let, nemůže VaK Zlín získat žádné dotace z EU ani státního rozpočtu na potřebné investice do své vodohospodářské infrastruktury. Musí si na investice půjčovat a platit za tyto půjčky úroky. Aby byl schopen vůbec půjčky splácet, potřebuje VaK vyšší nájem. A protože je nájem součástí úplných vlastních nákladů VEOLIE, je zároveň součástí ceny vodného a stočného, Díky vysokým ziskům VEOLIE a nemožnosti čerpat dotace máme nejdražší cenu vody v širokém okolí viz.rubrika "cena vody na zlínsku".
Nájemné se podstatným způsobem zvýšilo v roce 2012 a v roce 2016. Zatímco v roce 2012 bylo důvodem zvýšení nájemného zařazení výše uvedených pořízených investic do provozu a vliv jejich odpisů, v roce 2016 došlo ke zvýšení dohodou VaK Zlín a VEOLIE, což je vydáváno za úspěch VaK Zlín a politiků SMZ. Chybí tady však fundamentální potřeba zvýšení nájemného za situace, kdy v průběhu let je odborná i laická veřejnost informována o výborném stavu hospodaření. Vyplývá to ze zpráv auditorky VaK Zlín paní Brychtové, Infokapka č.3 ze dne 22.4.2015 ústy předsedy představenstva VaK Zlín pana Březíka doslova uvádí, že společnost VaK Zlín je majetkově stabilizovanou a ekonomicky zdravou společností, dlouhodobě vytvářející přiměřený zisk, přiměřeně investující do infrastruktury a nemá žádné závazky po lhůtě splatnosti. Infokapka č.12 ze dne 31.8.2015 a další média informují o udělení „prestižního“ certifikátu CZECH STABILITY AWARD AAA EXCELLENT v rámci Czech top firem 100 v České republice. Což podle pana Březíka „vysílá velmi silnou pozitivní informaci o nadstandardní ekonomické kondici, solventnosti a spolehlivosti VaK Zlín, která na toto dosáhla jako jedna z jen asi 2% ze všech firem v ČR“.
Jestliže jsou výsledky hospodaření VaK Zlín tak vynikající a jeho ekonomická kondice tak výborná, je přiměřená výše investic do obnovy a pořízení infrastruktury, je třeba si klást legitimní otázku, proč musí občané Zlínska od roku 2016 platit v ceně vody dalších 23.000.000,- Kč navíc?
Těchto 23.000.000,- Kč navíc dělá v ceně vody více než 3,- Kč.
Avizované snížení ceny vody v roce 2018 o 1,- Kč je z tohoto pohledu víceméně směšné. Vydávat za úspěch zanedbatelné snížení ceny vody, když jen za posledních šest let cena vody stoupla o téměř 14,- Kč za kubík, má blíže k podvodu a pokusu o korupci občanů, než cokoliv jiného.
Spíše je třeba se zamyslet nad tím, na co takto vybrané prostředky VaK Zlín utratil. Nelze si nepovšimnou, že 50.000.000,- Kč za soudy a právníky neúčelně vynaložených prostředků a vysoké odměny členů představenstva a dozorčí rady ubírají prostředky na obnovu infrastruktury. Zvláště pak, když VaK Zlín nejednal ve svém zájmu či zájmu všech jeho akcionářů, ale v zájmu VEOLIE a SMZ.
Smíšený model by tak spotřebitelům ušetřil jen do roku 2016 mimo vlivu zisku VEOLIE celkem 109.000.000,-Kč, které tak tito zaplatili v ceně vody navíc.
Kumulace vlivů, tzn. náklady na úvěr, odpisy VEOLIE a nemožnost čerpat dotace, vše negativní důsledek zavedení provozního modelu, je tak příčinou, že celkový dopad na spotřebitele vody na Zlínsku vlivem zavedení provozního modelu z důvodů investic VaK Zlín a VEOLIE je tak celkem: 109.000.000,- Kč.
Příloha č. 5 – SOUHRN bez zisku VEOLIE, bez DOTACE Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné za příjemce VEOLIA pro oblast Zlínsko za jednotlivé roky 2006 až 2016.
Připočteme-li k těmto negativním dopadů sekundární náklady ve formě nákladů VaK Zlín na právní zastoupení v dlouholetém sporu, který s konečnou platností uzavřel 22. 11. 2016 VS v Olomouci, a vysoké odměny členů představenstva, jejího předsedy a členů dozorčí rady, kteří byli a jsou poplatní provoznímu modelu (kolaborují s VEOLIÍ), celkové náklady, které dosud navíc zaplatili především obyvatelé Zlínska, jsou ve výši přesahující:
Jednu miliardu korun.
1.000.000.000,- Kč
