Ekonomická analýza možnosti samostatného provozování
Ekonomická analýza možnosti samostatného provozování vlastní vodohospodářské infrastruktury společností Vodovody a kanalizace Zlín a.s. (dále jen VaK Zlín)
Možnosti cenového vývoje vodného a stočného
Vypracoval:
Pavel Sekula
Ž.l. č.j. I/ZO/0527/04-21 ev.č.: 381006-3597-00
Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence
Obsah: Strana
Výchozí stav 3
Zdroj informací a ekonomických údajů 5
Ekonomické důsledky stávajícího provozního modelu 6
Možnosti samostatného provozu – znovuzavedení smíšeného modelu provozování 15
Vliv znovuzavedení smíšeného modelu provozování na cenu vody 22
Celkové zhodnocení 23
Výchozí stav
Společnost Vodovody a kanalizace Zlín a.s. byla zapsána do obchodního rejstříku 1. 12. 1993 a její hlavní činností je zajištění dodávek pitné vody a odvod a čištění vod odpadních, zjednodušeně řečeno, hospodařit s vodohospodářským majetkem, který poskytli jednotliví akcionáři VaK Zlín. Těmi jsou města a obce na Zlínsku a v zanedbatelné míře drobní soukromí akcionáři z akcií vzešlým z 2. vlny kupónové privatizace.
Samotné Statutární město Zlín (dále jen SMZ) je držitelem akcí, které představují podíl na základním kapitálu ve výši 46,25 %. SMZ je tak kvalifikovaným akcionářem. V důsledku skutečnosti, že na žádné valné hromadě VaK Zlín se nikdy nesešlo 100 % akcionářů a není pravděpodobné, že by se tak mohlo v budoucnosti stát, je de facto SMZ ovládající osobou VaK Zlín.
Společnost takto spravovala svůj majetek a zajišťovala veřejnou službu samostatně až do roku 2004, stejně jako ostatní vodárenské podniky v regionu.
Do této doby byly VaK Zlín zdravou společností dosahující průměrných hospodářských výsledků a zajišťující kvalitní dodávky pitné vody za ceny odpovídající cenám v regionu nebo dokonce za ceny mírně nižší. VaK Zlín byly do roku 2002 v postavení oprávněné osoby s možností čerpat dotace na obnovu a investice.
Smyslem hospodaření VaK Zlín nebylo vytváření vysokých zisků a jejich následné výplaty jednotlivým akcionářům ve formě dividendy. Zisk byl používán na obnovu a investice infrastrukturního majetku. Nejedná se tak o klasickou formu podnikání, jako spíše o správu veřejného majetku a službu veřejnosti.
Tento model provozování se nazývá smíšený model, kdy vlastník vodohospodářské infrastruktury a provozovatel je jedna a táž právnická osoba, odlišná od obce.
Změna tohoto smíšeného modelu provozování vodohospodářské infrastruktury ve VaK Zlín na současný oddílný model provozování, který je v platnosti dosud, nastal po roce 2000.
Oddílný model provozování je takový model provozování (dále jen provozní model), kdy na podkladě provozních (nájemních) smluv dle § 8 ZoVK provoz zajišťují oddílné provozní společnosti, což jsou společnosti s majetkovou účastí jiných (soukromých) subjektů, než pouze vlastníka infrastruktury. Vlastnictví infrastruktury zůstává v majetku pronajímatele.
Ve VaK Zlín byla použita varianta provozního modelu bez účasti vlastníka infrastruktury v provozní společnosti. Společností, která na základě pochybného výběrového řízení získala provozní smlouvu, je dnes Moravská vodárenská a.s. (VEOLIA)
Změna provozování nastala postupně od roku 2000, kdy orgány VaK Zlín ovládly fyzické osoby spojené s dnešním provozovatelem, společností Moravská vodárenská a.s. (dále jen VEOLIA), patřící do skupiny zahraničního koncernu VEOLIA.
Jednalo se o Ing. Josefa Švermu, Ing. Pavla Svobodu a Ing. Martina Bernarda, nebo zástupce Statutárního města Zlín (dále jen SMZ) na valné hromadě VaK Zlín Mgr. Roberta Pergla.
Ing. Martin Bernard je dnes ředitelem Moravské vodárenské a.s. (VEOLIA)
K ovládnutí VaK Zlín, podpisu smluv potřebných k zavedení provozního modelu, to je smlouvy o prodeji části podniku a smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury, došlo v důsledku usnesení valné hromady (dále jen VH) VaK Zlín dne 30. 4. 2004.
Důsledkem tohoto rozhodnutí byla podstatná změna smyslu hospodaření s veřejným majetkem. Zahraniční investor začal klasicky podnikat a jediným účelem jeho vstupu do tohoto podnikání bylo a je vytvářet zisk bez toho, aniž by se fakticky jakkoliv podílel na obnově a investicích vodohospodářského majetku.
Dne 22. 11. 2016 byla tato usnesení VH pravomocným rozhodnutím VS v Olomouci zrušena s odůvodněním, že SMZ, Jižní vodárenská a.s. (VEOLIA) a Česká spořitelna jednaly ve shodě s cílem ovládnout VaK Zlín a to způsobem nezákonným, tj. obcházením zákona.
Dnes je tedy otevřena cesta ke zrušení smluv provozního modelu.
Zdroje ekonomických informací
Při hodnocení ekonomických důsledků nezákonného ovládnutí VaK Zlín a zavedení provozního modelu jsem vycházel z následujících veřejně dostupných informací.
A) Výroční zprávy, rozvahy a výsledky hospodaření VaK Zlín za jednotlivé roky zveřejněné ve sbírce listin v obchodním rejstříku.
B) Dokumenty Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné za příjemce VEOLIA pro oblast Zlínska za jednotlivé roky 2006 až 2016. Tyto dokumenty vypracovala sama VEOLIA a byly získány v roce 2017 na základě žádostí o poskytnutí informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/99 Sb. od ředitele Odboru kanceláře ministra z Ministerstva zemědělství.
C) WEB Pravda o vodě (http://pravdaovode.cz/)
D) Odpovědi SMZ a dokumentů, které mě SMZ poskytlo na základě žádostí o poskytnutí informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/99 Sb.
E) WEB VaK Zlín (http://www.vakzlin.cz)
F) Zpráva auditora SAUL Consulting o věcech zjištěných v souvislosti s hospodařením účetní jednotky Vodovody a kanalizace Zlín, a. s. ze dne 28.11.2011
G) Shrnutí finanční analýzy VaK Zlín na období 10 let zpracovatele CS-PROJEKT s. r. o. z 11/2012
H) Právní analýza k postupu SMZ po rozhodnutí VS o neplatnosti usnesení VH VaK Zlín společnosti MT Legal s. r. o. z 11. 5. 2017
Ekonomické důsledky stávajícího provozního modelu
Zavedení provozního modelu ve VaK Zlín způsobilo obrovské ztráty obyvatelům Zlínska i dalším právnickým osobám na tomto území, jež se v konečném důsledku projevují opět v převážné míře na občanech Zlínska.
Zároveň ale tato ztráta kontroly nad provozem vlastní infrastruktury výrazně poškodila samotný VaK Zlín a přeneseně tak i jeho akcionáře, tedy města a obce Zlínska.
V neposlední řadě způsob jednání představitelů VaK Zlín a hlavně politiků především samotného SMZ jak v období let 2002 až 2010, tak v období následujícím až dodnes, představuje obrovský morální a demokratický deficit, jehož příčiny, rozsah a škody však nejsou předmětem této analýzy.
1. Dopady na obyvatelstvo Zlínska
Dne 4. 4. 2002 místostarosta Zlína Ing. Milan Soldán (KDU- ČSL) předložil zastupitelstvu ke schválení zprávu a zastupitelstvo ji také schválilo. Tuto zprávu zpracovali Ing. Hana Stašková a Ing. Petr Šubík, oba z oddělení rozpočtu a financování SMZ.
Ing. Milan Soldán (KDU-ČSL) v této zprávě mimo jiné říká:
„Z výše uvedených důvodů město Zlín jasně deklaruje pronájem společnosti strategickému investorovi, protože toto řešení má nesporně řadu výhod.
Město se zbaví investic do vodohospodářských sítí, ČOV, které převezme strategický partner.
O prostředky investované do této infrastruktury se navýší rozpočet města Zlína, protože VaK postupně odkoupí a zmodernizuje a s pomocí projektu ISPA ( dotační projekt pozn.) vybuduje komplexní vodohospodářskou síť.
Obavy o cenu vodného a stočného jsou velmi diskutabilní a nemají v podstatě pragmatické zdůvodnění. Vzhledem k omezené kupní síle obyvatel v regionu není možno ceny vodného a stočného neomezeně zvyšovat.“
Nic z toho nejenže nebyla a není pravda, ale naopak toto řešení má jen samé nevýhody. A vývoj cen vodného a stočného (dále jen cena vody) jsou toho jasným důkazem.
Na vývoj ceny vody mělo a má nejpodstatnější vliv těchto několik zásadních příčin.
A) Zisk VEOLIE
B) Odpisy VaK Zlín a VEOLIE
C) Nájemné VaK Zlín
D) Zvyšování DPH
Ad A) Zisk VEOLIE
Od roku 2004 do konce roku 2016 vykázala dle podkladů Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné za příjemce VEOLIA pro oblast Zlínska za jednotlivé roky 2006 až 2016 VEOLIE (roky 2004 a 2005 čerpáno z webu pravda o vodě) celkový zisk 773.795.000,- Kč.
Příloha č. 1 – SOUHRN Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné za příjemce VEOLIA pro oblast Zlínska za jednotlivé roky 2006 až 2016
Příloha č. 2 – GRAF - Vývoj zisků VEOLIE na Zlínsku od roku 2004
Data z uvedené přílohy jednoznačně prokazují, že největším a nejpodstatnějším důvodem zdražení ceny vody na Zlínsku je zavedení provozního modelu a zisky VEOLIE, které si sama VEOLIA do ceny vody formou přirážky zakalkulovala.
Je vinou samotného státu, že vůbec umožnil fungování jiného modelu provozování, než samostatné provozování měst a obcí neboli smíšené provozování.
Je třeba si uvědomit, že se jedná o provozování monopolní v dané oblasti, v daném územním celku, které sám stát umožnil. Z provozních i historických příčin je de facto vyloučena jakákoliv konkurence v provozování infrastruktury VaK Zlín. Z důvodu nepřiměřeně dlouhého trvání provozní smlouvy tak není možné zajistit běžnými tržními prostředky ochranu spotřebitelů, ochranu ve veřejném zájmu.
VEOLIE tak stanovuje ceny vody sice dle cenových předpisů Ministerstva financí (dále jen MF), jež jsou vágní ve svých důsledcích a naprosto mimo realitu fungování trhu. Mimo jiné je třeba na tomto místě uvést, že MF VEOLII několikrát kontrolovalo, bylo konstatováno porušení cenových předpisů, MF udělilo pokutu a jsou zahájeny další kontroly.
VEOLIE tak na základě těchto předpisů stanovuje cenu vody kalkulací z celkových vlastních nákladů (dále jen ÚVN), jejíž položky jsou mimo jakoukoliv kontrolu občanů, akcionářů či samotného VaK Zlín.
K těmto ÚVN pak VEOLIA formou přirážky libovolně připočítává kalkulovaný zisk, který má pouze formálně dle cenových předpisů být „přiměřený“.
Vzhledem k tomu, že systém provozování vodohospodářské infrastruktury není určen k vytváření zisku, případně že vyprodukovaný zisk by měl sloužit především k obnově a investicím do infrastruktury a že přiměřený zisk je v systému vytvářen na úrovni VaK Zlín, je jasné, že další zisk prostředníka (VEOLIE) je položkou navíc.
Běžné fungování trhu je založeno na principu vytváření rovnováhy poptávky a nabídky mezi dodavatelem a odběratelem. Ceny jsou dány konkurencí v tržním hospodářství. Stropem je tedy cenová hladina trhu a zisk je vytvářen schopností dodavatele zajistit náklady v nižší úrovni, než je cena dodávky. V opačném případě je dodavatel ze systému vyloučen.
VEOLIE pracuje naprosto opačně. Nejdříve si stanoví náklady (bez faktické kontroly trhem) a k těmto nákladům si přirazí libovolnou výši zisku! Je to „podnikání“ bez rizika, se zajištěnými příjmy na 30 let. V oblasti fungování přirozeného monopolu v bezkonkurenčním prostředí se jedná o ekonomický zločin.
Je evidentní, že samotné VaK Zlín i jejich akcionáři dovolili tunelovat spotřebitele vody na Zlínsku.
Důsledkem jsou následující obrovské náklady těchto spotřebitelů v čase a v daném místě.
Jak je zřejmé z přílohy č. 1, vliv vysokých zisků VEOLIE má dvě spojené konsekvence.
A) Samotný vysoký zisk ve výši 773.795.000,- Kč, který zaplatí spotřebitelé navíc oproti smíšenému modelu.
B) Vyšší DPH ve výši cca 85.000.000,- Kč, kterou zaplatí spotřebitelé navíc oproti smíšenému modelu.
Příloha č. 3 – GRAF - Rok 2013. Vliv přirážky (skutečný zisk VEOLIA) na DPH 15%
Celkový dopad na spotřebitele vody na Zlínsku vlivem zavedení provozního modelu z důvodů zisku VEOLIE je tak celkem: 858.795.000,- Kč .
Ad B) Zařazení investic do užívání – vliv odpisů VaK Zlín a VEOLIE
1. Odpisy majitele vodárenské infrastruktury VaK Zlín a na ně navázané nájemné jsou podstatným zdrojem příjmů VaK Zlín
Vybudování nových částí či investiční obnova stávajícího infrastrukturního majetku a jeho zařazení do užívání je skrze odpisy a odpisový plán nákladovou položkou, jež se promítá do ceny vody.
Provozní model má několik nešťastných souvislostí, které mají podstatný vliv na cenu vody. Právě do oblasti investic se totiž promítá ztráta postavení VaK Zlín jako oprávněného žadatele o dotace z dotačních zdrojů EU nebo českého státu.
Zatímco okolní vodárny v regionu běžně získávají na vybudování či obnovu své vodohospodářské infrastruktury miliardy korun, VaK Zlín neobdržel a neobdrží právě díky zavedení provozního modelu a délce trvání provozní smlouvy ani korunu.
Příloha č. 4 – poskytnuté a využité dotace okolních vodáren, které mají smíšený model provozování.
A tak zatímco okolní vodárny využité dotace a vybudovanou infrastrukturu do ceny vody nepromítají, VaK Zlín přes zvýšené nájemné a tím i zvýšením ÚVN VEOLIE zdražuje cenu vody.
VaK Zlín v letech 2010 až 2012 do výstavby a rekonstrukce infrastruktury investoval celkem 646.949.283,36 Kč.
Tyto investice vzhledem k nemožnosti použití dotačních prostředků (srovnej sliby při prosazování provozního modelu) VaK realizovaly z hlavní části za pomocí komerčního úvěru a úvěru od samotné VEOLIE, jenž je nazván jako předplacený nájem.
Úvěr od Komerční banky je ve výši cca 300.000.000,- Kč a byl čerpán od roku 2009 do roku 2011. Poplatky a úroky z úvěru jsou v řádech desítek miliónů Kč, přibližně 50.000.000,-Kč.
Úvěr od VEOLIE formou předplaceného nájemného od VEOLIE je 200.000.000,- Kč.
Vzhledem k tomu, že náklady úvěru VaK Zlín přičítá k odpisům a zvyšuje tak celkové nájemné, zvyšují tyto náklady také ÚVN VEOLIE a tím i cenu vody pro spotřebitele.
Pokud by VaK Zlín byl v postavení oprávněného žadatele o dotace z dotačních zdrojů EU, náklady na dluhovou službu by byly podstatně nižší a tím i cena vody.
2. Investice a odpisy samotné VEOLIE do majetku VaK Zlín
Dle provozní smlouvy může VEOLIE investovat do infrastruktury VaK Zlín formou technického zhodnocení tohoto majetku. Což také VEOLIA učinila. Nebudu se zabývat důvody, proč VEOLIA investovala do majetku VaK Zlín (evidentně však na její rozhodnutí musí mít vliv sílící kritika z nesplněných očekávání na základě vyřčených slibů a neschopnost VaK Zlín samostatně financovat veškeré investice, o čemž svědčí i potřeba úvěru formou předplaceného nájemného).
VEOLIA takto v letech 2009 až 2013 investovala celkem 138.600.000,- Kč.
V tržním prostředí podniky odpisy zahrnují do svých nákladů, které jim snižují daňový základ. Jde tedy především o jejich Cash Flow, ale v zásadě tyto odpisy nezvyšují cenu produktů, jelikož cena je dána trhem.
V případě provozního modelu je tomu naopak. VEOLIE sice investuje ze svých zisků do majetku VaK Zlín, ale celou částku pak v průběhu trvání provozní smlouvy dostane zpět nad rámec budoucích zisků formou odpisů, které zvyšují cenu vody. „INVESTICI“ VEOLIE tak opět zaplatí spotřebitelé v ceně vody a tentokrát ne VaK Zlín, který tak nevytvoří prostředky na obnovu své infrastruktury. Tato „INVESTICE“ je pouhou kvaziformou zvýšení zisků s negativním dopadem jak na spotřebitele, tak na samotný VaK Zlín.
Spotřebitelé zaplatí tuto animozitu dvakrát. Poprvé v ceně vody nyní a v budoucnu dalším zvýšením ceny vody v souvislosti s nutnými výdaji díky deficitu tvorby zdrojů majitele infrastruktury VaK Zlín.
Provozní model tak sehrává v ceně vody další negativní roli. V případě smíšeného modelu se dá předpokládat, že na pořízení investic, které proběhly v letech 2009 až 2014 v celkové výši 736.800.000,- Kč by VaK Zlín mohl čerpat dotace v částce přibližně 360.000.000,-Kč.
Tím by se snížily celkové náklady započítané do ceny vody minimálně o polovinu.
Dokončení investic VaK Zlín a jejich odepisování se projevilo v roce 2012 zvýšením nájemného o 30.000.000,- Kč, což se promítlo v ceně vody jejím zvýšením o 4,57 Kč za kubík.
Pro rok 2017 je nachystána další „investice“ VEOLIE do majetku VaK Zlín. Jde o rekonstrukci úpravny vody v Tlumačově. Zde bude VEOLIA „investovat“ cca 80.000.000,- Kč.
Příčiny i důsledky jsou totožné, jak je popsáno výše.
Ad C) Vliv zvyšování nájemného VaK Zlín na cenu vody.
Nájemné VaK Zlín, které platí VEOLIA a která jej také kalkuluje do ÚVN, tvoří podstatnou část ceny vody. Jak je uvedeno v oddíle Ad B) Zařazení investic do užívání – vliv odpisů VaK Zlín a VEOLIE, jsou dílčí součástí nájemného také odpisy. Placené nájemné se však skládá z více částí:
1. Roční účetní odpisy
2. Úroky z řádně spláceného úvěru
3. Částky ve výši 3% ze složek nájemného
4. Částky účelového finančního plnění
Nájemné se podstatným způsobem zvýšilo v roce 2012 a v roce 2016. Zatímco v roce 2012 bylo důvodem zvýšení nájemného zařazení výše uvedených pořízených investic do provozu a vliv jejich odpisů, v roce 2016 došlo ke zvýšení dohodou VaK Zlín a VEOLIE, což je vydáváno za úspěch VaK Zlín a politiků SMZ. Chybí tady však fundamentální potřeba zvýšení nájemného za situace, kdy v průběhu let je odborná i laická veřejnost informována o výborném stavu hospodaření. Vyplývá to ze zpráv auditorky VaK Zlín paní Brychtové, Infokapka č.3 ze dne 22.4.2015 ústy předsedy představenstva VaK Zlín pana Březíka doslova uvádí, že společnost VaK Zlín je majetkově stabilizovanou a ekonomicky zdravou společností, dlouhodobě vytvářející přiměřený zisk, přiměřeně investující do infrastruktury a nemá žádné závazky po lhůtě splatnosti. Infokapka č.12 ze dne 31.8.2015 a další média informují o udělení „prestižního“ certifikátu CZECH STABILITY AWARD AAA EXCELLENT v rámci Czech top firem 100 v České republice. Což podle pana Březíka „vysílá velmi silnou pozitivní informaci o nadstandardní ekonomické kondici, solventnosti a spolehlivosti VaK Zlín, která na toto dosáhla jako jedna z jen asi 2% ze všech firem v ČR“.
Jestliže jsou výsledky hospodaření VaK Zlín tak vynikající a jeho ekonomická kondice tak výborná, je přiměřená výše investic do obnovy a pořízení infrastruktury, je třeba si klást legitimní otázku, proč musí občané Zlínska od roku 2016 platit v ceně vody dalších 23.000.000,- Kč navíc?
Těchto 23.000.000,- Kč navíc dělá v ceně vody více než 3,- Kč.
Avizované snížení ceny vody v roce 2018 o 1,- Kč je z tohoto pohledu víceméně směšné. Vydávat za úspěch zanedbatelné snížení ceny vody, když jen za posledních šest let cena vody stoupla o téměř 14,- Kč za kubík, má blíže k podvodu a pokusu o korupci občanů, než cokoliv jiného.
Spíše je třeba se zamyslet nad tím, na co takto vybrané prostředky VaK Zlín utratil. Nelze si nepovšimnou, že 50.000.000,- Kč za soudy a právníky neúčelně vynaložených prostředků a vysoké odměny členů představenstva a dozorčí rady ubírají prostředky na obnovu infrastruktury. Zvláště pak, když VaK Zlín nejednal ve svém zájmu či zájmu všech jeho akcionářů, ale v zájmu VEOLIE a SMZ.
Smíšený model by tak spotřebitelům ušetřil jen do roku 2016 mimo vlivu zisku VEOLIE celkem 109.000.000,-Kč, které tak tito zaplatili v ceně vody navíc.
Kumulace vlivů, tzn. náklady na úvěr, odpisy VEOLIE a nemožnost čerpat dotace, vše negativní důsledek zavedení provozního modelu, je tak příčinou, že celkový dopad na spotřebitele vody na Zlínsku vlivem zavedení provozního modelu z důvodů investic VaK Zlín a VEOLIE je tak celkem: 109.000.000,- Kč.
Příloha č. 5 – SOUHRN bez zisku VEOLIE, bez DOTACE Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné za příjemce VEOLIA pro oblast Zlínsko za jednotlivé roky 2006 až 2016.
Připočteme-li k těmto negativním dopadů sekundární náklady ve formě nákladů VaK Zlín na právní zastoupení v dlouholetém sporu, který s konečnou platností uzavřel 22. 11. 2016 VS v Olomouci, a vysoké odměny členů představenstva, jejího předsedy a členů dozorčí rady, kteří byli a jsou poplatní provoznímu modelu (kolaborují s VEOLIÍ), celkové náklady, které dosud navíc zaplatili především obyvatelé Zlínska, jsou ve výši přesahující:
Jednu miliardu korun.
1.000.000.000,- Kč
Že jsou tyto náklady zbytečné, nám ukazují příklady všech okolních vodáren v regionu. VaK Přerov, VaK Kroměříž, VaK Vsetín, Slovácký VaK, VaK Hodonín, to jsou bývalé okresní vodárny stejného typu jako Vak Zlín, které ovšem díky politikům jejich měst a obcí nepodlehly slibům, lžím a podvodům, jež jsou příčinou zavedení provozního modelu na Zlínsku a hospodaří samostatně, bez prostředníka.
Každý rok dalšího fungování provozního modelu přináší další zbytečné náklady spotřebitelům Zlínska.
I při snížení zisku VEOLIE i avizovaném snížení ceny vody pro rok 2018 o zanedbatelnou 1,- Kč zaplatí spotřebitelé na Zlínsku do roku 2034 vlivem provozního modelu dalších až 500.000.000 ,- Kč navíc.
Ještě v letech 2002 až 2004 byly ceny vody na Zlínsku nižší, než v některých okolních vodárnách. Vlivem zavedení provozního modelu, vlivem vysokých zisků atd. lidé na Zlínsku každý rok od roku 2005 platí nejdražší vodu ve srovnání s okolními oblastmi regionu.
Příloha č.6 – srovnání cen vody okolních vodáren.
Ad C) Vliv zvyšování DPH na cenu vody.
Třetí položkou, která je příčinou zvyšování ceny vody, je DPH a její postupné zvýšení z 5% od roku 2007 na 15 % v roce 2013.
Je evidentní, že po bližším zkoumání Přílohy č. 1 – SOUHRN Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné za příjemce VEOLIA pro oblast Zlínska za jednotlivé roky 2006 až 2016 zjistíme, že na cenu vody má vliv celá řada dalších faktorů. Mimo podstatné již zmiňované zisky VEOLIE a nájemné VAK Zlín jsou to náklady VEOLIE v položkách MZDY a SPOTŘEBNÍ REŽIE, OPRAVY aj. Většinou jsou to soubory nákladů, které nemám možnost zkontrolovat a prověřit, zda se v těchto nákladech neskrývají položky, které jsou ve své podstatě skrytou formou zisku koncernu.
Jako příklad uvedu dvě možnosti, jak je možné tyto náklady uměle navýšit.
První možností je, že podstatným způsobem zvýšené náklady na opravy infrastrukturního majetku VaK Zlín v režii VEOLIE provádějí spřízněné firmy VEOLIE. Způsobů, jak toho využít, je několik a podnikatelé v České republice je dobře znají.
Vysoké množství oprav ovšem také může svědčit o podinvestovanosti a zanedbání obnovy infrastruktury VaK Zlín.
Druhou možností je navýšení správní režie o platby úroků z úvěrů. VEOLIA si totiž pořídila v roce 2015 za nestandardních podmínek úvěr od své spřízněné společnosti VEOLIA ENVIRONNEMENT úvěr ve výši 470.000.000,-Kč. V této době pro bonitní společnosti (a VEOLIA takovou společností vzhledem k dosahovaným hospodářským výsledkům a podepsaným dlouhodobým smlouvám zajisté je) je cena běžného komerčního úvěru u českých bank zhruba 0,3% nad 3m PRIBOR. Není nereálné dosáhnout i na záporný úrok.
VEOLIA si ovšem půjčila tyto finanční prostředky za cenu 2,85 % nad 3M PRIBOR. A protože splácení bude jednorázové, částečně v roce 2020, vzniknou VEOLII každý rok náklady ve výši 14.000.000,- Kč. Není možné nyní prověřit, zda se tyto náklady promítají do ceny vody.
Možný scénář celé transakce, který se nabízí, je následující. VEOLIA jako dceřiná společnost své zisky formou dividendy převede do zahraničí své matce. Následně si od ní vypůjčí s vysokými náklady finanční prostředky. Tyto náklady, úroky, pak promítne do ceny vody. Tyto náklady, úroky, zaplatí spotřebitelé vody.
DPH ze zvyšovalo postupně v letech:
2008 o 4%
2010 o 1%
2012 o 4%
2013 o 1%
Toto zvýšení DPH se samozřejmě promítlo do zvýšení ceny vody a zaplatí to všichni spotřebitelé vody v ČR. Toto zvýšení je u všech vodáren stejné.
Ne však v absolutních číslech. Tam, kde si provozují vodárnu bez prostředníka, je absolutní zvýšení vlivem zvyšující se DPH jiné, než u vodáren v různých variantách režimu provozního modelu. V našem případě, jak je patrné z Přílohy č. 3 – GRAF - Rok 2013. Vliv přirážky (skutečný zisk VEOLIA) na DPH 15%, zvyšuje VEOLIA díky svému zisku, ale také díky dalším negativním vlivům zavedení provozního modelu absolutní částku odvodu a navýšení DPH podstatným způsobem, jak je doloženo na straně 8.
Zajímavá je ovšem argumentace zahraničních koncernů na vliv DPH na cenu vody. Tento názor je prezentován především Sdružením oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK), jenž je organizací poplatnou právě těmto zahraničním koncernům. O tom, že tyto koncerny mají v ČR obrovsky výhodný, bezstarostný a bezrizikový byznys, není třeba pochybovat.
SOVAK, ale i pan Bernard, ředitel VEOLIE, a také VaK Zlín, předseda představenstva pan Březík, se snaží prosadit názor, že za vysokou cenou vody je výše DPH. Titulky jako např.: „ČR agresivně zdaňuje vodu!“, „Z každé koruny odvádíme 41 procent státu“, jsou toho typickou ukázkou.
Všechny podniky a dodavatelé platí stejné daně a DPH se pro koncové odběratele počítá pokaždé a většinou se sazbou 21%.
Podstatou věci ale je, že DPH je důležitou částí příjmů státního rozpočtu. A z tohoto rozpočtu jsou pak hrazeny služby státu, jako např. platy učitelů, lékařů, policie, hasičů atd., tedy státních zaměstnanců. Dále jsou to důchody, různé sociální služby a podpora nezaměstnaných, investice do dálnic a silnic atd. Také města a obce získávají prostředky do svých rozpočtů prostřednictvím rozpočtového určení daní na kterém se DPH podílí 9%.
To co odvedeme na DPH, se nám všem vrátí zpět ve službách státu.
Z odvedeného zisku zahraničních koncernů do zahraničí neuvidí občané ČR ani korunu.
Možnosti samostatného provozu – znovuzavedení smíšeného modelu provozování
V roce 2034 skončí provozní smlouva a provozování vodohospodářské infrastruktury by se mělo vrátit zpět do rukou VaK Zlín. Tedy zpět městům a obcím Zlínska.
Zavedení provozního modelu již tehdy v roce 2004 nemělo pro VaK Zlín a jeho akcionáře absolutně žádný ekonomický smysl, stejně tak žádný ekonomický smysl nemá jeho pokračování ani nyní.
Jediným smyslem celé operace bylo umožnit VEOLII tvořit profit neboli tvorbu zisku na úkor spotřebitelů vody na Zlínsku.
Zařazení prostředníka do prodeje vody a jeho zisky v územní a strukturální oblasti přirozeného monopolu je zločin.
Nejsou žádná pozitiva, kterých by nebylo možno dosáhnout bez VEOLIE.
Naopak jsou jen a pouze negativa zavedení provozního modelu na Zlínsku s obrovskými až neskutečnými dopady na obyvatelstvo regionu.
VaK Zlín má možnost, jak dosáhnou dřívějšího zrušení provozního modelu. Tato možnost je dána úspěšnou žalobou měst Otrokovic a Fryštáku a společnosti Compas Capital Consult a pravomocným rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 11. 2016. Toto rozhodnutí ruší usnesení VH VaK Zlín ze dne 30. 4. 2004, kterým byl zaveden provozní model, resp. byly schváleny na sebe vázané smlouvy o prodeji části podniku a provozní smlouva. Je třeba, aby se k žalobám na neplatnost těchto smluv připojili k Otrokovicím a Fryštáku také další akcionáři VaK Zlín, především SMZ, které celou tuto situaci zavinilo. SMZ také musí vyměnit vedení VaK Zlín za takové, které bude schopné podat samostatnou žalobu na neplatnost provozní smlouvy a posléze vybudovat provozní část VaK Zlín.
Náklady na tyto soudy jsou zanedbatelné vzhledem k profitu, který VaK Zlín má možnost získat.
Tyto náklady jsou zcela rozdílné od těch, které byly uhrazeny za předešlé soudy. VaK Zlín se neúspěšně „bránil“ takovému rozhodnutí soudů, které vracelo hospodaření s jeho majetkem do jeho rukou. Za to zcela neúčelně vynaložil 50.000.000,- Kč.
Náklady na zprovoznění Vak Zlín, zdroje a možnosti
Postup
V předpokládaném případě úspěšného zrušení obou smluv provozního modelu, ale i v případě ukončení těchto smluv jinou formou, se dají očekávat jednorázové náklady na spuštění provozní části VaK Zlín.
VaK Zlín je majitelem kompletní vodohospodářské infrastruktury a také administrativních objektů.
VaK Zlín má dostatečný příjem a zároveň je dostatečně bonitní s vysokou schopností garancí a splácení možných komerčních úvěrů.
V roce 2018 VaK Zlín ukončí splácení stávajícího úvěru od KB a jeho Cash Flow se tak zlepší nejméně o 40.000.000,- Kč ročně.
V následujícím roce uhradí poslední splátku předplaceného nájmu od VEOLIE, což se odrazí na Cash Flow dalšími 20.000.000,- Kč ročně.
Vedení Vak Zlín poplatné VEOLII pobírá nemravné platy a odměny. Po výměně vedení VaK Zlín je možné tyto odměny podstatným způsobem snížit a za takto ušetřené finanční prostředky je možné zaměstnat několik odborníků, kteří se budou zabývat přípravou zprovoznění společnosti.
Tito budoucí představitelé managementu VaK Zlín především:
Zajistí podání žaloby na neplatnost provozních smluv a provedou VaK Zlín soudem.
Připraví a zajistí metodiku převzetí podniku od provozovatele VEOLIA.
Připraví a zajistí nákup technických prostředků potřebných pro zajištění provozu.
Připraví a zajistí finanční a ekonomickou stránku.
Připraví a zajistí počáteční kooperaci s okolními vodárenskými podniky, které jsou ochotny pomoci.
Připraví a zajistí personální obsazení provozní části VaK Zlín.
Odhad nákladů na pořízení technických prostředků provozní části VaK Zlín
Provozování vodohospodářské infrastruktury je náročná činnost, která v sobě zahrnuje činnosti související s nákupem surové vody, její úpravou, distribucí, odvodem odpadních vod a jejím čištěním, fakturací konečným odběratelům, údržbou a opravami a investicemi do její obnovy.
Mimo lidských zdrojů je potřeba množství technických prostředků k zajištění jistoty dodávek kvalitní pitné vody a odvodu a čištění vody odpadní.
Tyto technické prostředky je možné rozdělit do následujících skupin:
SOFTWARE
DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY
PŘÍSTROJE A NÁSTROJE
PRACOVNÍ STROJE
INVENTÁŘ
OSTATNÍ
Při stanovení odhadu nákladů jsem vycházel z ekonomických výsledků a výročních zpráv vodárenských podniků VaK Vsetín, VaK Přerov, VaK Kroměříž a Slovácký VaK.
Předběžná jednání také otevřela možnosti počáteční kooperace s jednotlivými podniky na úrovni zajištění oprav a při haváriích v hraničních oblastech.
To a možnosti pořízených použitých základních prostředků a cena 60.480.000,- Kč, za kterou byla provozní část VaK Zlín v roce 2004 prodána VEOLII, mě vede k odhadu nákladů na pořízení technických prostředků provozní části VaK Zlín ve výši 125.000.000,- Kč.
Náklady na vyrovnání investic VEOLIE do technického zhodnocení
Jak bylo popsáno výše, provedla VEOLIE technické zhodnocení („INVESTICI“) do infrastruktury VaK Zlín ve výši 138.600.000,- Kč. V rámci ukončení smluv, převzetí části podniku a poctivého jednání budou VaK Zlín povinny toto technické zhodnocení VEOLII uhradit.
Jako nejvhodnější a nejpravděpodobnější je úhrada vzájemným zápočtem, kdy VaK Zlín započte tento svůj závazek (po jeho cenovém ohodnocení) se svojí pohledávkou za VEOLIÍ vzniklou v souvislosti se škodami a bezdůvodným obohacením při zavedení provozního modelu.
Zdroje financování pořízení technických prostředků provozní části VaK Zlín
1 Bankovní úvěr
Výhodou je vysoká bonita, vysoké garance a zajištěný příjem a v neposlední řadě nízká cena půjčovaných finančních prostředků, což eliminuje náklady, které by se promítly do ceny vody.
2. Dotace a půjčky ze strany akcionářů
Akcionáři, města a obce mají ještě výhodnější možnosti poskytnutých úvěrů a mohou tak dále snížit náklady z titulu komerčních půjček.
3. Uplatnění náhrad způsobených škod
VaK Zlín musí uplatnit náhradu škody této společnosti vzniklé v důsledku zavedení provozního modelu. Jak konstatoval Vrchní soud v Olomouci, příčinou zavedení nevýhodného provozního modelu bylo nezákonné jednání kvalifikovaného akcionáře SMZ, který jednal ve shodě s VEOLIÍ s cílem ovládnutí VaK Zlín a zavedení provozního modelu za každou cenu.
4. Vymáhání neoprávněného obohacení na společnosti VEOLIA
V důsledku výše uvedeného pravomocného soudního rozhodnutí je VaK Zlín oprávněnou osobou nejen v případě podání žaloby na neplatnost provozních smluv, ale v případě předpokládaného úspěchu se otevírá cesta pro vymáhání neoprávněného obohacení. Jedná se především o vyplacené zisky z provozu vodohospodářské infrastruktury společnosti VEOLIA.
I když v obou posledních bodech vzniká problém s obecnou promlčecí lhůtou, jak na to ostatně upozorňuje tendenční a na zakázku SMZ vypracovaná právní analýza společnosti MT Legal s. r. o. z 11. 5. 2017, tato lhůta může být ve specifických případech jiná, jak na to ve svých rozhodnutích upozorňuje Ústavní soud.
V tomto případě, kdy SMZ i provozovatel VEOLIA jednaly ve shodě, nezákonně ovládly byznys s vodou, jednání ve shodě evidentně dále funguje a SMZ je de facto ovládající osobou VaK Zlín, je šance na uplatnění náhrad poměrně vysoká.
Vliv pořízení technických prostředků provozní části VaK Zlín na cenu vody
S pořízením základních prostředků, dlouhodobým i krátkodobým hmotným majetkem a pořízením software se zvýší celkové odpisy VaK Zlín. Pro snížení dopadu na cenu vody i s ohledem na to, že VaK Zlín bude po VEOLII vymáhat zpět její bezdůvodné obohacení, zisk, který zaplatili občané Zlínska v ceně vody, otevírají se následující možnosti snížení nákladů ovlivňující cenu vody.
1. VaK Zlín bude rozdílným způsobem uplatňovat daňové a účetní odpisy DHM a DNM. Stanoví účetní odpisy (vliv na cenu vody) na delší časové období, např. 12 let.
To při odhadu pořizovací ceny DHM a DNM ve výši 100.000.000,- Kč znamená, že roční náklady zakalkulované v ceně vody budou při rovnoměrném odepisování 8.333.000,- Kč.
Vliv na cenu vody pro obyvatele Zlínska je tak 1,31 Kč včetně DPH.
2. VaK Zlín nebude kalkulovat tyto odpisy do ceny vody vůbec.
V tom případě se pořízení DHM a DNM v ceně vody neprojeví vůbec. Je možné to brát jako kompenzaci spotřebitelům za vysoké ceny vodného v předchozích letech.
Personální politika a mzdové náklady
V případě zrušení smluv bude muset VEOLIA vrátit VaK Zlín nejen prostředky, které získala na základě prodeje části podniku nebo jeho adekvátní hodnotu, ale také všechny zaměstnance, kteří jsou k provozování podniku potřební.
Zaměstnanci VEOLIE pro oblast Zlínska by byli pro VEOLII pouze přítěží s obrovskými náklady.
Celá ekonomika VEOLIE pro oblast Zlínska, Prostějovska a Olomoucka by ale tímto zrušením provozního modelu na Zlínsku ztratila. Projeví se nejen snížením profitu v důsledku ztráty Zlínska, ale také zvýšením podílu režijních nákladů společných funkcí pro všechny oblasti. To je jeden z důvodů, proč se VEOLIA tak snaží zachovat provozní model ve VaK Zlín, proč se objevuje v médiích tolik lží, proč VEOLIA najednou snižuje své zisky.
Dá se předpokládat, že většina zaměstnanců VEOLIE na Zlínsku přejde zpět do VaK Zlín. Na to musí připravit podmínky tým managementu tak, jak je popsáno v postupu na straně 15.
Dá se předpokládat, že specializovaní, proškolení a odborně zdatní a zkušení pracovníci, předáci skupin a další důležití zaměstnanci budou chtít zůstat v oboru. To jim VaK Zlín s dlouhodobou perspektivou může zajistit.
V případě nedostatku pracovníků v důsledku jejich odchodu v období předání či v důsledku boje mezi VEOLIÍ a VaK Zlín může VaK Zlín na některé práce najmout externí dodavatele.
Je také předjednána možnost užší spolupráce okolních vodáren.
Tak je možné překlenout nejisté období přechodu, ať souhlasného nebo nesouhlasného.
Dalším z možných krajních opatření pro zajištění služeb v oblasti dodávek vody může být krizové opatření hejtmana kraje a vyhlášení nouzového stavu.
Mzdové náklady jsou samozřejmě kryty příjmy z prodeje vody. Průběžné financování je dostatečné a nepotřebuje zvláštních opatření.
Otázkou zůstává vzhledem k nedostatku informací o jednotlivých položkách nákladů VEOLIE výše mzdových nákladů a jejich ekonomické opodstatnění.
Mzdové náklady VEOLIE se za poslední tři roky zvýšily ze 66,192 mil. Kč v roce 2014 na 108,653 mil. Kč v roce 2016.
Vysvětlení tohoto navýšení může být ve skutečnosti, že se snížila správní režie a některé položky spojené se mzdami byly původně v této správní režii.
Výše mezd i množství potřebných zaměstnanců bude ovšem plně v kompetenci vedoucích pracovníků a v této chvíli to nemá žádný vliv na zvýšení ceny vody.
Vliv znovuzavedení smíšeného modelu provozování na cenu vody
Jak bylo řečeno výše, nejpodstatnější příčinou vysoké ceny vody na Zlínsku a jejího prudkého zdražování v minulosti je bez jakékoliv pochybnosti zavedení provozního modelu.
Ze souhrnu údajů dle Příloha č. 1 – SOUHRN Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné za příjemce VEOLIA pro oblast Zlínska za jednotlivé roky 2006 až 2016 je patrné, jak se projevovaly vysoké zisky prostředníka do ceny vody a jak na výši ceny kumulovaně působil vztah zisku VEOLIE a nárůst DPH.
Z dalších dat dle Příloha č. 5 – SOUHRN bez zisku VEOLIE, bez DOTACE Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné za příjemce VEOLIA pro oblast Zlínsko za jednotlivé roky 2006 až 2016.níka je patrné, jak je možné nastavit cenovou politiku.
Pokud vyjdeme ze známých dat roku 2016, pak stanovená cena pro tento rok ve výši 86,46 Kč včetně DPH je nepřiměřeně vysoká.
V případě zrušení provozních smluv a zavedení smíšeného modelu hospodaření je krajní minimální cena o 12,68 Kč nižší.
Minimální možná kalkulovaná cena pro tento rok by byla 73,78 Kč včetně DPH.
Těchto 12,68 Kč znamená při množství dodané vody a odkanalizované odpadní vody cca 7.335.500 m3 propad příjmů vodárny ve výši cca 81.000.000,- Kč.
Přesto bude VaK Zlín schopný investovat do obnovy infrastruktury a do budování další každý rok až 90.000.000,- Kč.
Aby zůstala rezerva na nepředpokládané náklady a nebyl narušen plán investic a obnovy infrastrukturního majetku VaK Zlín a tvorba prostředků jednotlivých fondů, je možné snížit konečnou cenu pro obyvatelstvo o 10,- Kč včetně DPH.
VaK Zlín se tak s konečnou cenou dostane na úroveň okolních vodáren v regionu, což odpovídá jeho velikosti, struktuře infrastruktury i zdrojům pitné vody.
Disponibilní prostředky VaK Zlín určené pro investice a obnovu se dostanou na úroveň 107.000.000,- Kč.
Celkové zhodnocení
Ze všech ekonomických údajů jednoznačně vyplývá, že zavedení provozního modelu bylo naprosto špatné rozhodnutí. Zdálo by se, že to bylo rozhodnutí politické, ale vše nasvědčuje tomu, že se jednalo o tunel na společnost VaK Zlín a především na spotřebitele Zlínska, na které doplatili především občané Zlínska, ale i VaK Zlín a jeho jednotliví akcionáři. Tito čerpají dotace v minimálních částkách a je otázka, zda v těchto případech nedochází k dotačním podvodům nebo k nedovolené veřejné podpoře. Akcionáři také již nevkládají budovaný infrastrukturní majetek do VaK Zlín a jsou nuceni jej pronajímat za nevýhodné ceny monopolnímu provozovateli VEOLIA, která má provozní smlouvu do roku 2034.
VaK Zlín ztratil samostatnost, komplexní rozhodovací ale i kontrolní pravomoci a také perspektivu. Z vyjádření jejich vedoucích pracovníků nebo politiků SMZ vyplývá, že se samostatným provozováním své vlastní infrastruktury tito již nepočítají ani po roce 2034, kdy by měla být provozní smlouva ukončena. Tomu také svědčí ochota výše uvedených osob se domlouvat s VEOLIÍ a podepisovat dodatky ke smlouvám, jejichž platnost by měla být naopak žalována.
Skutečnost, že tyto osoby nejednají ve veřejném zájmu, to znamená ve prospěch spotřebitelů vody na Zlínsku, kdy se masově v médiích nebo na zastupitelstvu města Zlína šíří polopravdy, lži a manipuluje se s veřejným míněním ve prospěch zachování provozního modelu, pak jako samostatná kapitola svědčí o jejich naprosté ztrátě morální integrity. Bohužel se tak děje v poslední době i ze strany vedení Krajského úřadu.
Ekonomická data i příklady okolních vodáren v regionu nám však dávají jistotu, že jedinou správnou cestou je vrácení provozování své vlastní vodohospodářské infrastruktury zpět do rukou měst a obcí Zlínska pod hlavičkou VaK Zlín a také snahy o zrušení podobných vazalských smluv v jiných částech republiky nebo již dokonce realizované osamostatnění.
Je to jasně deklarovaný veřejný zájem.
VaK Zlín má k tomuto cíli díky pravomocnému rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci cestu otevřenou.
Podmínkou úspěchu je, aby akcionáři VaK Zlín a především politici SMZ, které je ovládající osobou VaK Zlín měli perfektní informace a jednoznačné závěry plynoucí z těchto informací prosadili ve prospěch společnosti a občanů Zlínska.
Jakékoliv jiné jednání je ve prospěch zachování provozního modelu a ve prospěch VEOLIE.
Výhody smíšeného provozního modelu:
Města a obce jako akcionáři VaK Zlín získají jeho prostřednictvím opět plnou kontrolu nad veřejnými zdroji.
Města a obce jako akcionáři VaK Zlín získají jeho prostřednictvím dostatek finančních prostředků na opravy a obnovu svého vlastního majetku a otevře se jim cesta k dotačním prostředkům.
Především pak spotřebitelé vodohospodářských služeb na Zlínsku, občané a firmy budou profitovat z podstatně nižší ceny vody při zachování nebo zvýšení její kvality a při snížení rizika jejího budoucího zdražování.
Nezanedbatelnou výhodou je vliv nižších cen vodného a stočného na zaměstnanost a koupěschopnost obyvatelstva. 1,5 miliardy korun, které místo za vodu mohli nebo v budoucnu mohou občané zaplatit za služby či zboží v regionu, podpořit tak domácí ekonomiku, by přinesly vyšší zaměstnanost a vyšší životní úroveň všech obyvatel ve Zlínském kraji.
Ve Zlíně dne 21.5.2017 Pavel Sekula